Historie
Bojovali za svobodu – my neseme jejich plamen dál.
Dějiny odvahy. Přítomnost odpovědnosti.
Z dějin
Po druhé světové válce: Vznik našeho sdružení
Bezprostředně po skončení války jsme se spojili jako sdružení lidí, kteří se aktivně postavili proti totalitě – válečných veteránů z domácího i zahraničního prostředí, politických vězňů a dalších odvážných jednotlivců.
Naše poslání
uchovávat památku obětí a hrdinů,
předávat jejich odkaz dalším generacím,
posilovat vědomí historické zkušenosti ve společnosti.
70. léta: Pokračování v nových podmínkách
V roce 1970 jsme byli součástí širších společenských změn, které následovaly po událostech roku 1968. Naše činnost pokračovala i v nových podmínkách.
Hlavní aktivity
pořádání pietních aktů,
uctívání památky těch, kteří bojovali za svobodu,
práce s veřejností a posilování historické paměti.
Role ve společnosti
I nadále jsme aktivně připomínali odkaz obránců svobody a zůstávali pevnou součástí kulturního a občanského života.
80. léta: Pokračování tradice
Během 80. let jsme navázali na naši dlouholetou tradici, kdy jsme si připomínali hodnoty odporu proti fašismu a chránili historickou paměť.
Hlavní aktivity
pořádání pietních aktů,
péče o památníky a pamětní místa,
účast na vzpomínkových setkáních,
besedy ve školách,
vydávání pamětních publikací.
Stabilita a hodnoty
I v této době jsme si uchovali pevnou organizační strukturu. Naše činnost byla vnímána jako důstojná a jasně ukotvená v hodnotách, které společně sdílíme.
Rok 1989: Nový název a nové výzvy
Po sametové revoluci jsme přijali nový název – Český svaz bojovníků za svobodu. Tím jsme navázali na naši dosavadní činnost a zároveň reagovali na proměnu společnosti směrem k demokracii. Stali jsme se právním i historickým nástupcem původního Československého svazu protifašistických bojovníků a začali nově formulovat naše poslání v nových podmínkách.
Přítomnost
90. léta: Nový název, nové možnosti
V letech 1990 až 2000 jsme navázali na odkaz svých předchůdců pod novým názvem – Český svaz bojovníků za svobodu. Reagovali jsme tak na proměněné společenské podmínky a pokračovali v plnění našeho poslání.
Hlavní kroky
úprava stanov s cílem otevřít členství všem, kdo sdílejí úctu k odkazu boje za svobodu,
rozvoj pietní činnosti a připomínání hrdinů,
rozšíření spolupráce s veřejností, školami a institucemi.
Vedení organizace
V letech 1991–2001 stál v čele Svazu Jakub Čermín, který v náročném období transformace vedl organizaci s důrazem na zachování kontinuity i otevřenost novým výzvám.
2001–2011: Pokračování v tradici pod novým vedením
V letech 2001 až 2011 vedla náš Svaz předsedkyně Anděla Dvořáková, která navázala na práci svého předchůdce Jakuba Čermína.
Hlavní zaměření
udržení členské základny, která se přirozeně zmenšovala stárnutím válečných veteránů,
pořádání pietních akcí,
spolupráce s Ministerstvem obrany a místními samosprávami,
připomínání odkazu druhé světové války.
Charakter období
Naše činnost byla stabilní, pevně ukotvená v tradiční organizační struktuře a hodnotách, které jsme si uchovali.
Spolupráce s Emilem Kulfánkem
Od roku 2005 jsme úzce spolupracovali s Emilem Kulfánkem, který se věnoval agendě vydávání osvědčení pro účastníky odboje na Ministerstvu obrany České republiky.
Klíčové milníky
V roce 2005 Emil Kulfánek oficiálně vstoupil do našich řad.
Začal se podílet na administraci zákona č. 357/2005 Sb., který upravuje uznávání účasti v Českém národním povstání.
2008–2015: Obnova a generační výměna
V letech 2008 až 2015 jsme pokračovali v pořádání pietních a vzdělávacích akcí a dále jsme spolupracovali s Ministerstvem obrany a místními samosprávami. Do popředí se dostávali noví aktivní členové, kteří přinášeli novou energii a pohledy.
Nové vedení a směřování
Od roku 2011 nás vede předseda Jaroslav Vodička, který se zaměřil na:
posilování veřejného obrazu organizace,
podporu vlasteneckých hodnot,
důstojné připomínání historických výročí,
rozvoj publikační činnosti,
péči o památníky,
připomínání odkazu druhého a třetího odboje.
Od roku 2015: Aktivnější vystupování a otevřenost
Po roce 2015 jsme se více zviditelnili díky aktivnější mediální činnosti i rostoucímu zájmu o osobnosti spojené s naším vedením.
Hlavní aktivity
pořádání pietních a vzdělávacích akcí,
vydávání publikací,
spolupráce s památníky, školami a partnerskými spolky.
Veřejná diskuze a nové impulsy
V některých případech naše činnost vyvolala veřejnou debatu, která inspirovala vznik několika nových organizací zaměřených na uchovávání historického odkazu.
Naše směřování
Zůstáváme věrni svému poslání uchovávat paměť a dědictví druhé světové války.
Spolupracujeme s mladší generací.
Pokračujeme ve vydávání periodika Národní osvobození.
Jubilejní X. sjezd
V roce 2016 se konal náš jubilejní X. sjezd, který potvrdil naše směřování a schválil program na další období.
Současnost
Jsme otevřený spolek, kde své místo nacházejí lidé všech generací, kteří sdílejí úctu k historii boje za svobodu.
Poslání ČSBS
„Paměť svobody, síla vlastenectví, hlas těch, kdo bojovali.“
Přispívat k rozvoji České republiky v duchu humanitních
tradic zakladatelů Československé republiky. Usilovat o posilování národní hrdosti a lidské důstojnosti na základě principu rovnosti občanů.
Ve spolupráci se státními a samosprávnými orgány, uplatňovat práva a oprávněné nároky přímých účastníků národního boje za osvobození Československa a pozůstalých vdov, vdovců a sirotků po nich, zejména v oblasti sociální, zdravotní a občanskoprávní.
Vyjadřovat a prosazovat stanoviska bojovníků za svobodu k aktuálním společenským problémům a uchovávat paměť národa. Zdůrazňovat nezpochybnitelnost, nedotknutelnost a neměnnost rozhodnutí přijatých vítěznými spojenci po 2. světové válce pro mírové a bezpečnostní zajištění Evropy.
Usilovat, aby dějiny národního boje za svobodu Československé republiky byly pravdivě zpracovávány a aby byl objektivně hodnocen jejich význam pro současné i budoucí generace České republiky.
Seznamovat veřejnost, zejména českou i evropskou mládež, s historií a odkazem národního boje za svobodu Československa. Vydávat publikace, periodika ČSBS, provádět přednášky, besedy a prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků šířit odkaz československého odboje.
Zdůrazňovat jednotu domácího a zahraničního boje proti nacismu a fašismu za 2. světové války, posilovat vlastenecké uvědomění národního společenství. Vystupovat proti snahám a útokům podrývajícím základy naší státnosti a proti účelovému zkreslování našich dějin.
I am item content. Click edit button to change this text. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
Spolupracovat s dalšími spolky při zřizování a udržování památníků, pomníků a pamětních desek obětem národního boje za svobodu Československa a v případě jejich zrušení usilovat o obnovu těchto památníků.
Působnost ČSBS
Sdružení domácího odboje a partyzánů (SDOP-ČSBS), v jehož řadách se sdružují příslušníci odbojových protinacistických skupin a partyzánských jednotek,
Sdružení Českého národního povstání (SČNP-ČSBS), v jehož řadách jsou sdruženi účastníci protinacistického povstání v Praze a v dalších českých a moravských městech v květnu 1945
Sdružení zahraničních vojáků 2. světové války (SZV DSV-ČSBS), které sdružuje bývalé příslušníky čs. armády, kteří bojovali proti nacismu a fašismu na všech frontách 2. světové války.
Sdružení přátel interbrigadistů (SPI-ČSBS), které sdružuje pozůstalé a přátele bývalých příslušníků mezinárodních brigád bojujících v letech 1939-1939 ve Španělsku při obraně legální vlády proti povstalcům podporovaných nacistickým Německem a fašistickou Itálií.
Sdružení politických vězňů a pozůstalých (SPVaP-ČSBS), které sdružuje bývalé čs. politické vězně německých nacistických věznic, káznic a koncentračních táborů v letech 1939-1945.
Spolupráce ČSBS
„Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých“, které sdružuje bývalé vězně z nacistických koncentračních táborů, káznic a věznic a pozůstalé po nich.
„Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí“, které sdružuje obyvatele České republiky (bývalé obyvatele Československé republiky a jejich pozůstalé), kteří byli v roce 1938, po Mnichovské dohodě, vyhnáni z českého pohraničí.
„Sdružení čs. zahraničních letců – východ“, které sdružuje čs. zahraniční letce, kteří bojovali v rámci 1. čs. armádního sboru v SSSR a letce, kteří bojovali ve Slovenském národním povstání.
„Společnost Ludvíka Svobody“, která rozvíjí ideály svobody, demokracie, bratrství slovanských národů a míru, za které armádní generál Ludvík Svoboda a bojoval v 1. i 2. světové válce a celý svůj život.